Vážení kolegové, milí žáci,

ve své sedmé třídě jsem zažil chřipkové prázdniny. Pravda, nejelo se na hory, ale jinak bylo všechno prima. Nikdo v okolí neonemocněl, týden žádná škola, volná dopoledne i odpoledne a za domem plno kamarádů. A tak jsem si od té doby přál „chřipkajzny“ každý rok.

Přišly až letos… Ale ohne legrace.

Mimořádná opatření nejsou prázdniny. Jsme v situaci, která nás prověří. Prověří, jak jsme schopni se učit. My všichni.

A tak se navzájem snažme vyjít si vstříc, vyhovět si, byť jen na dálku a elektronicky, nepodvádět sebe ani druhé, využít čas k získávání nejen vědomostí, ale třeba i nových zkušeností, aby, opět řečeno tak trochu s klasikem, až se červen zeptá, cos dělal v březnu, měl každý z nás odpověď na výbornou.

Pavel Karnet