Nové Hutě na Šumavě 9. – 14. 9.

V neděli jsme se shromáždili ve dvě hodiny odpoledne na parkovišti pod Svatou Horou a čekali jsme na autobus. Když přijely autobusy, naskládali jsme kufry do úložného prostoru a vyrazili na cestu. Kolem čtvrté hodiny jsme dorazili k hotelu Kodrea, rozdělili jsme si pokoje a začalo se vybalovat.

První den ráno jsme po snídani šli ven, abychom se lépe seznámili se spolužáky z 1. A. Všem se to moc líbilo a už od začátku bylo jasné, že si spolu budeme dobře rozumět. Čtyři hodiny utekly jako voda, přišel čas oběda a polední klid, kdy jsme se všichni připravovali na náš první společný výlet. Tím byla procházka na Zadov do cukrárny Ella, kde se všichni nacpali k prasknutí. Nebylo proto překvapením, že se už nikomu nechtělo jít zpátky na hotel. Pak už následovala jenom večeře a večerní zpívání.

V úterý nás všechny čekal pohodový den, tentokrát byly naše programy odlišné. Naše třída se rozdělila do šesti skupinek a připravovali jsme orientační běh pro 1. A. Na každé skupince záleželo, kudy povede svoji trasu a kolik bude mít stanovišť (minimálně měly být tři stanoviště). Na všech zastávkách se musely zanechat indicie k dalšímu bodu trasy. Mezitím hrála 1. A disk golf. Po obědě se pak „prváci“ rozdělili do skupinek a losovali si zadání pro orientační běh. Zatímco oni měli o zábavu postaráno, my jsme šli hrát disk golf, stejně tak jako hráli oni předtím. Úterní program byl dobře vymyšlený a všichni se dobře bavili.

Ve středu nás všechny čekal celodenní výlet na Kvildu. Po snídani se všichni připravovali fyzicky, někteří dokonce i psychicky, na dvacetikilometrovou procházku. Ze začátku tomu nikdo nevěřil, ale opravdu jsme vylezli až nahoru na sjezdovku. Jakmile jsme pokořili celý kopec, už se šlo dobře. Celá cesta vedla po hřebenech, takže jsme šli víceméně po rovině. Na Kvildě nám učitelé dali rozchod na hodinu a půl. Za úkol jsme dostali navštívit informační centrum. Když jsme vyrazili na zpáteční cestu, zastavili jsme se u horského potůčku, abychom se mohli osvěžit. Někteří nadšenci zalezli do vody úplně celí. Po smočení jsme se vydali zpátky. I přesto, že se výlet všem líbil, každý byl rád, že si může po dlouhém programu konečně lehnout. To ale 1. A netušila, že je pro ni připravená stezka odvahy na přivítanou.

Přestože nikdo nečekal, že týden uteče tak rychle, náš pobyt na Šumavě se chýlil ke konci. Ve čtvrtek jsme se vydali na Chalupskou slať. Celou cestu bylo pod mrakem, ale zároveň velice příjemně. Chalupská slať je rozsáhlé rašeliniště a je to hodně zajímavé a krásné místo. Při cestě zpátky začalo poprchávat a než jsme došli na hotel, měli všichni mokro v botách. Protože se po obědě rozpršelo ještě víc, odpolední program byl ve společenské místnosti, kde jsme si navzájem s druhou třídou vymýšleli hry na páteční dopoledne před odjezdem. Když konečně přestalo lít jako z konve, rozběhli jsme se ven a hráli jsme frisbee, fotbal a volejbal. Na závěr týdne jsme si uspořádali diskotéku. Bylo evidentní, že se všichni velmi dobře bavili.

V pátek se na závěr hrály námi vymyšlené hry a potom proběhlo zhodnocení celého týdne. Ti, co se dobře umístili, dostali ceny za odměnu. Pak jsme si sbalili kufry, nastoupili do autobusu a odjeli vesele domů.

Andrea Fialová