Čas

Čas je jako něco nadpřirozeného,
mládí, stáří, roky života
chodí tak tiše. Pro koho?
Pro koho jsme jen my dva?

Čas plyne pomalu, ale také rychle,
záleží na tom, jak jej prožíváme,
neboť náš život je krátký,
ale čas je po staletí věčný.

Nebojte se času, plyne, musí plynout,
ano, vše se časem obnovuje, znovu rodí,
nebojte se ničeho, nebojte se jít času vstříc,
nebojte se ve věčném čase rozplynout.

Času nelze lidmi poručit,
lze v něm však plavat jako ve vodě.
Nedá se v něm sice chodit,
ale dá se v něm pohybovat velmi ladně.

Nedá se chytit, nedá se jíst,
nemá cenu se o to pokoušet.
Nezkoušejte se mu vyhnout.

Je jako smrt, plyne pro všechny stejně,
není nijak špatné být na životní cestě,
záleží jen na jejím směru,
u času však nezáleží kam , ale jak jde.

Je spravedlivý k nám všem,
neboť nám protéká mezi prsty,
a proto je pro nás vzdálen,
tak jako jsi ode mne vzdálen ty.

A tak nám všem na světě říkám:
„Užívejte si života, dokud to jde,
neboť své víry ve věčnost se zříkám.
A proto žijme a pijme, než si pro nás smrt přijde.“

 Christian Marcel Kušnirak