Pán a pavlač

malý ale kruhu půl
vedle dole včelí úl
židle dvakrát stojí tam
kdysi dávno seděl tam

starý pán v ústech dýmku
trávil čas a črtal přímku
tvořil obraz pavlače své
kterou ze všech nejraději měl

nad hlavou šňůry
u lampy dvě můry
kolíky zapnuté tiše
sledovaly co si tam píše

psal pověst tentokráte
hodně škrtal už popáté
pověst o své pavlači
že jen s ní si vystačí

miloval to místo svoje
starý stůl a židle dvoje
neměl sílu přátelit se s lidmi
měl svou pavlač a byl k ní vlídný

římsa trochu porozpadlá
na ní petúnie zcela zvadlá
pavlač stále stojí tam
jen tu chybí její pán

Bája Pavlíčková, Gymnázium pod Svatou Horou