Příbramští psavci

Vyhlášení - informace o projektu

 

Duben 2016

Černobílé variace

Černá a bílá
Stále se střídá
Bílá nás vede
Černá jen dusí
>> Číst dále 


Únor 2016

Střídání

Když jsi v loňském roce
měla v bílém na Vánoce
být tu s námi zdobená,
dovolenku vzala sis
a byla jsi vzdálená.
>> Číst dále 


 

Leden 2016

Hádanka

Není vidět, není slyšet
Přesto víme, že tu je
Můžeš křičet nebo mlčet
S námi všude putuje
>> Číst dále

 

Touha

Třináctá komnata
Třináctý den
Třináctá hodina
A jeden sen
>> Číst dále


 

Prosinec 2015

V prosinci žádný příspěvek nedorazil.


Listopad 2015

Vánoce a klid – zapomeňte!

Nikdy mi nepřišly Vánoce jako svátky klidu, míru a pohody, ale přesně naopak. Myslím, že spíš do domácností přináší hádky, stres a nešťastné situace. Nevím, jak vám, ale u nás se vždy něco na Vánoce přihodí. S odstupem času se tomu vždy zasmějeme, ovšem v tu chvíli to humorné vůbec není. >>Číst dále


 

Říjen 2015

Víla z ledu

,,Poběž!" pobídla jsem ho a sama se s rozpřaženými pažemi rozeběhla. Sníh kolem se mi bořil pod nohama a závěje mi dosahovaly ke kolenům. Všude po těle jsem cítila mokro; měla jsem vodu v ponožkách i promáčené rukavice.

,,Kam chvátáš?" zasmál se, ale hned zase začal zprudka oddechovat, jelikož se v závějích pohyboval neohrabaněji než já, a tak měl co dělat, aby udržel tempo.

,,Proč tam vlastně musíme jít?"zahudral už asi po padesáté od té doby, co jsme vyšli.

,,Dneska, už dneska ze mě bude sněžná víla, vzpomínáš?" připomněla jsem mu a znovu se nedočkavě rozběhla dál, k lesu, na jehož konci stál mohutný starý dub s podélně rozštípnutým kmenem, pod jehož kořeny i ve větvích žily víly. >>Číst dále

 

Letní ohlédnutí

Čas prázdnin plný vzpomínek
každá je v dlani jak kamínek.
>> Číst dále

 

Já a Štefan

Sedím na trávě uprostřed parku a cítím slabý proud větru na ruce. I když je letní den,slunce je zalezlé za mraky. Vedle mě sedí Štefan, s kterým jsem se seznámila ve školce.Naše přátelství vydrželo až doteď, už jsme na druhém stupni základní školy.
„Co si myslíš o mracích?” ptá se mě.
„Jsou to kousky vaty,“ říkám si, „které plují jako lodě na vodě.”
„A potopí se někdy?” zeptá se mě.
Mlčím, protože nevím, co odpovědět, nejde odpovědět, a tak jenom pozoruji dále oblohu. >> Číst dále


Březen 2015

Zima se loučí

Den se rychle prodloužil,
účes mi tak narušil.
Místo vloček kapky vody,
už jsou marné moje svody.
>>Číst dále


Únor 2015

Čas

Čas je jako něco nadpřirozeného,
mládí, stáří, roky života
chodí tak tiše. Pro koho?
Pro koho jsme jen my dva?
>> Číst dále

 

Fanatazaja

Seděla jsem u okna a sledovala zapadající slunce, přičemž jsem přemýšlela o událostech předchozích dnů. Ze začátku jsem vůbec netušila, jaké to všechno bude mít následky, než se to zvrtlo. Já teď sedím v bytě svých nových opatrovníků a nevím, co mám dělat dál. >> Číst dále

 

Věnováno našemu kočičímu kvartetu

Micka

Nadýchaná velká vločka
Micka je to, naše kočka.
Kožíšek má sněhový,
jak je krásná, dobře ví.
>> Číst dále


Leden 2015

Rozvernost

Pod sprchou tu stojím
Zpívám!
Neslyšíš to?
Už jen zívám
>> Číst dále


Prosinec 2014

Tajemství dárků

A mami, kdo nosí dárky?
Kájo, přeci Ježíšek.
A jaký je to kluk?
Malý a má kožíšek.
Na čem vozí balíčky?
Má sáňky tažené koníčky.
>> Číst dále

Rozjímání…

Sníh třpytí se mrazem
Tma a vločky padají na zem
Silnice bílá, kostela silueta
Šum a svícemi ozářená okna
>> Číst dále


Listopad 2014

Trest

pondělí 16. září 2002

Vešel do tmavé místnosti. Pokoušel se na zdi nahmatat vypínač. Když ho zmáčkl, nevěřil vlastním očím. Stála tam ona. Její zářivě modré, ledové oči ho propalovaly, byla tam, i když už měla být dávno po smrti. >> Číst dále

 

Na paloučku za lesíkem – malý domeček.
Na zahrádce před ním – bodrý dědeček.
V chaloupce pěkné – jen jedna světnička,
v té místnůstce ale – žádná lampička.
>> Číst dále 

Maska

S černým mrakem nade mnou,
jdu s hlavou vztyčenou.
Bolest schovaná za úsměvem
a slzy překryté make-upem.
>> Číst dále 

Podzimní variace

Podzim je pro mě červená,
ne hnědá, zlatá, zelená.
Zář šípků, slunce při západu,
za rubíny hlohu
otáčím svou hlavu.
Z jeřabin šňůra korálků
rozzáří svět už na dálku.
Pro mě je podzim červená,
ne žlutá, zlatá, zelená.
>> Číst dále

 


 

Říjen 2014

Tvoje oči ve tmě září,
zakrývají krásu tváří.
Ukazují tvoje mládí,
krutý boj ve mně svádí.
>> Číst dále

Mezi nebem a zemí

Tělem pořád na zemi,
ale duší létám
někde mezi nebem a zemí
své místo hledám.
>> Číst dále

(S)něhy

Kráčím prázdnou ulicí
mráz mi barví ruměnec na líci.
Co mě čeká v cíli netuším
Horečně o tom přemýšlím.
>> Číst dále

NOC

Noc je epilog dne
noc je zakončení
noc je mollová melodie
noc je tiché mlčení
>> Číst dále

Probdělá noc

Hraniční hřbet a hřeben stromů
sýček houká – jdi už domů.
Les kolem plný kouzel je,
s mrazivým strachem se bojuje.
>> Číst dále

Útěk

Utíkala jsem, dostávala se ke konci s dechem, ale dusot nohou za mnou byl stále tak pravidelný jako na začátku. Proplétala jsem se zákrutami keříkového bludiště, které mi svými trny rozedíralo oblečení a na kůži zanechávalo šrámy. >> Číst dále

Všude se ví

Po louce
po poli
na ruce
okovy
>> Číst dále


Září 2014

Temné tajemství

Stála tam, všude okolo se rozpínala černočerná tma, jen v jejím nejbližším okolí opisoval kužel světla pravidelný jasný kruh. To napětí bylo nesnesitelné. Tělem jí proudila nezastavitelná vlna energie, do hlavy se valila krev. Mohla se soustředit jen na jedinou věc….
>>Číst dále

Pán a pavlač

malý ale kruhu půl
vedle dole včelí úl
židle dvakrát stojí tam
kdysi dávno seděl tam
>>Číst dále