Královskou cestou v protisměru

Dne 18. 4. jsme my, studenti tříd 4. A a 2. C, vyrazili do Prahy. Doprava už zpočátku přinesla lehké komplikace, ale s trochou důvtipu jsme to zvládli (my zúčastnění víme, o čem je řeč, ostatní nechť použijí představivost).

 

Naše Královská cesta započala dlouhou frontou před letohrádkem královny Anny, tzv. Belvedérem. Fronta byla způsobena důkladnou prohlídkou každého návštěvníka, to víte, bezpečnost především. Areálem jsme prošli až k jeho dominantě, katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, bývalé bazilice a ještě bývalejší rotundě. Zde proběhla první informativní přednáška jedné studentky. Ptáte se, proč jsme začali na Hradě? Pravým začátkem Královské cesty je sice Prašná brána, ale z kopce se jde lépe než do kopce. A tak jsme tedy sestoupili Nerudovou ulicí na Malostranské náměstí, kde jsme vyslechli referát o kostelu sv. Mikuláše, pražské barokní chloubě. Prodrali jsme se davem na Karlově mostě a ke Klementinu jsme byli zavedeni Karlovou ulicí. Zde nás čekal velmi náruživý výstup nejmenovaného studenta.

Minuli sjme trhy na Staroměstkém náměstí a pokračovali k Prašné bráně, cíli naší společné cesty, při níž byla neutuchající lahodná vůně trdelníků obrovským pokušením pro naše čichové buňky. I Prašná brána si vysloužila pár slov. Celou dobu nás provázelo doslova aprílové počasí. To ovšem našeho neohroženého vůdce, který nás nutil klopýtat po mokrých dlažebních kostkách, ani v nejmenším nezastavilo. Naše deštníky proto byly vždy v pohotovosti.

U Prašné brány cesta neskončila, naopak, každý se vydal na tu svou, která ho dovedla až domů.

Barbora Bílá a Veronika Hlaváčková, 4. A